Vzpomínky

  Každý máme v životě okamžiky na které nikdy nezapomene, ani i kdybychom chtěl. Nemusí to být vždy jen krásná vzpomínka. Vzpomínek je hodně, a je jen na každém z nás do které ze ,,škatulek“ je zařadíme. Někdy v danou chvíli je situace podle tvého pohledu správná a tak ji zařadíš mezi kladné vzpomínky. A když na ni zavzpomínáš po nějaké době, či má to co jsi udělal/a negativní dopad, je tu možnost že ji přeškatulkuješ třeba… do ,,chyb“. Ale i naopak. Co se ti zdálo jako ,,chyba“, uvědomíš si že to tak hrozné nebylo.
  Své činy a chyby tím však nevrátíš. To co si pokazil… se můžeš pokusit napravit. A co si vylepšil, rozvíjej dál. A tohle vlastně trochu naráží na to co bylo v minulém článku. Vzpomínky někdy taky mohou přejít v sen. Třeba si něco zopakovat a prožít znovu ale třeba jinak, s někým jiným a podobně. I já takových vzpomínek mám víc, co bych si přála prožít znovu.
 

Sny a přání

Des jsem na facebooku viděla video z nějaké zahraniční talentové soutěže, kde byla holčička bez rukou. Vystupovala s hrou na klávesy a zpívala. Můžu vám říct na rovinu.. že to rozbrečelo i mně! (Odkaz na video ZDE.) 

  Tohle video mě inspirovalo k sepsání toho to článku (původně měl vyjít úplně jiný). Asi si dokážete představit jak by Češi reagovali na to kdyby ta holčička chodila tady po ulici. Z této představy se mi chce brečet... proč jsou lidé v této době tak strašně zlí? Ale věřím že jsou mezi námi i ti, co jdou proti proudu... a nesoudí všechny podle stejného měřítka, nevěří předsudkům. A raději si vše zjistí sami nebo si toho vůbec nevšímají a myslí si svou.
  Dám se malý příklad. 11. května 2015 navštívil Petr Lexa jednu mojí dobrou kamarádku ze Slovenska. A protože je na vozíčku tak za ní jel až domů.

Začínám

,,To se takhle člověk vydá na předávání cen Czech Blogger Awards. Poslouchá to povídání mezi bloggery. Už nějaký čas píše na Wattpadu. A zjistí že i přátelé začali psát blog. A proč to tedy nezkusit taky? Když mě psaní baví. Tak proč nezachytit svoje přání, vzpomínky a celkově myšlenkové pochody do textu, a zveřejnit na internet."

Takže asi takhle vypadala moje prvotní myšlenka na založení tohoto blogu. Nezní to špatně ne?
Taky bych se měla asi představit co?
No, jsem sedmnáctiletá studentka střední školy v Čáslavi. Mé jméno je Klára, mezi moje hlavní koníčky patří psaní příběhů, kreslení, fotografování
 a ráda svůj volný čas trávím tak v přírodě nebo se zvířaty. Hlavně s poníky a kozami které máme v ohradě u školy. Poníky máme s mojí spolubydlící dá se říct ve výcviku. Což se ostatně dozvíte v dalších článcích. Už nějaký ten rok jezdím na koni. A co se hudby týče tak poslouchám zrovna to co se mi líbí ale nedám dopustit na skupinu Slza. O této skupině tu bude jistě hodně článků.

To je na úvod asi vše. Doufám že se Vám bude můj blog líbit. Děkuji za přečtení a snad brzy u dalšího článku. :)

(PS: Omlouvám se za nefunkční menu. :) To budu ještě řešit)

Writing Girl 

To jsem já...