CeekCamp Velikonoce 2017

  Do teď si pamatuji, jak jsem na GeekCamp vůbec narazila. Jaký to byl šok, když jsem zjistila že byl v Chotěboři a další krásné pocity spojené s tím. Díky Atiho táborovém videu (odkaz na něj ZDE). 

      Ale o mém prvním GeekCampu někdy příště.

  Středa 12. 4. 2017 jsem se s ještě neznámými lidmi vydala do Beskyd, kam se tábor přesunul. Jeli jsem zhruba 4 hodiny z prahy do Ostravy a poté ještě kousek autobusem na místo konání tábora. Na místě jsme byli chvilku po osmé hodině. Zapsali si nás, řekli nám kde máme pokoj (já byla na 207.) a táborový náramek.  Po ubytování jsme šli na večeři, a následně na 1 nástup. Kde jsme byli poučeni o bezpečnosti, dozvěděli jsme se téma tábora, které bylo POSTAPOkaliptický svět, také denní režim a řád tábora. A pak přišla chvíle na kterou jsme čekali asi nejvíc... rozdělení do týmů. Týmů bylo osm. Ati (Emojis) , Vidrail (To je jedno) , Ondaje (Raketky), Čmelák (Nátěrová hmota), Bendr (Gengstapo), Kea (Di- em... teda Zápalky), Natyla (ToxikodoNatyStar), která přijela místo Ludia a Stejk (Mrtvelové). YouTuberů tam ve finále bylo ještě víc, protože se přijel podívat Lukefry, VláďaVideos a další. Já byla přiřazená k Atimu! Ke kterému jsem chtěla.
  Poté jsme si našli klidné místečko (v našem případě to byla jídelna) abychom se seznámili mezi sebou, rozdali si čísla, kvůli počítání, a vymysleli názvu týmu a pokřik. Padlo několik návrhů na název, už si je ani všechny nepamatuji, ale vybrali jsme si Emojis. A důvodem bylo to, že každý jsme jiný. A pokřik: ,,Co je vám do toho? Sorry jako...". Přišlo mi však zvláštní, že se nedělala vlajka týmu. A pak přišla večerka a šli jsme všichni spát.

   

   Čtvrtek 13. 4.
  Po snídani byl první nástup, kde jsme se seznámili s názvy ostatních týmů a jejich pokřiky. Rozdali se první bodíky do táborové soutěže a také za počítání. Poté jsme s týmem chodili po různých stanovištích a plnili úkoly které byli později bodované. Jedním z takových úkolů bylo třeba házení tužky na zvířátka (vyrobená z papíru, představující potravu), kvíz o přežití a nebo třeba něco jako uhodni slovo na papírku? Nevím jak se to přesně jmenovalo, před tímto stanovištěm jsme měli chvilku času. A tak jsme si sedli do kroužku a hráli seznamovací hry. A také jsme vyráběli pro našeho YouTubera (Atiho) tričko, které mělo zastrašit.

To je tak, když už to čekání přestalo Martina (Atiho) bavit...

  Odpoledne bylo vyhlášení vítězů u daného stanoviště a přidělení bodů. Podle umístění jsme také získali možnost výběru věci, postavy a hlášky která musela být použita v táborovém videu, které se natáčelo. Naše věc byla energy drink Fakeer (zelený), jako postavu jsme měli crazy cat laddy a jako hlášku: ,,Hele... jednorožec.". Náplní programu bylo vymyslet si provedení, scénář a obsazení videa a popřípadě začít natáčet. Není nic jednoduchého to vymyslet. Ale nakonec se nám to povedlo. A díky tmu že jsme měli ještě čas šli jsme natočit scény s šílenou kočičí ženou.

 

  Jako večerní program byla diskotéka. Která byla doprovázená různými soutěžemi. A nesmělo se zapomenout ani na ploužáky.

    Pátek 14.3. 
  Dopoledne jsme měli ještě čas na natáčení našeho táborového videa. Takže proběhlo jedno velké převlékání a líčení. Já byla něco jako zombie. Holky od nás z týmu, co nás líčili odvedly skvělou práci. A vlastně během tohoto vznikla i moje přezdívka... která se s mnou táhla pak celý tábor. ,,Paní učitelka" a jak to vzniklo? Okolo našeho hotelu procházela skupinka důchodců. My už byli namaskovaní a čekali až budeme natáčet. Zeptali se nás co tam děláme. My jim odpověděli že jsme na táboře. Znovu si nás prohlédli z blízka. A jedna paní řekla: ,,Bože... jak jste zmalovaní." poté procházela kolem mě a podívala se na mě, ,,I ta paní učitelka..." když odešli, následoval velký výbuch smíchu. A tak nějak se to chytlo.

Poslední přeživší

Martin v akci. :D 

Hledání vody

Během natáčení nás vyrušila slepice... jednomu pánovi který tam dělal údržbáře utekla slepice. A tak nás poprosil zdali bychom mu ji nepomohli chytit. Na výzvu jsme přistoupili a nakonec se mi ji podařilo chytit. Jenomže uběhla nějaká chvíle a ta samá slepice byla opět mimo zahradu... nakonec se zjistilo že je tam díra takže ji nemělo cenu ani chytat... 

  Jako odpolední program bylo připraveno tzv. klání dvou týmů. My jsme byli proti týmu Gengstapo. Soutěžilo se v několika disciplínách. Riskuj a nebo třeba kapitánská vybíjená. Já byla kapitánka našeho týmu. Přišla řada na mě a jak jsem se vyhýbala a nebo chytala míč, špatně jsem si šlápla a namohla jsem si můj již delší dobu zraněný kotník. Takže jsem do konce tábora pajdala. A mnoho dalších úkolů. A mezitím jsme se ještě v týmech fotili. 

Nejlepší tým Emojis!

Nejlepší vedoucí Anička s Marťasem

  Večer bylo vyhlášení vítězů týmových klání. A poté jsme se přemístili k táboráku. Pro odvážnější z nás byla připravena i stezka odvahy. A protože jsem posera, tak jsem tam nešla a zůstala u ohně. U táboráku se zpívalo a celkově byla příjemná atmosféra. Největší sranda byla když přišli všichni YouTubeři a začali zpívat českou hymnu. Nejvíc však bylo slyšet Martina (Atiho). 

   Sobota 15.3.
  Dopoledne se opět konala týmová klání. Ale tentokrát byli všechny týmy proti všem. Takže každý tým měl svého zástupce na danou disciplínu. Díky svému poraněnému kotníku jsem nemohla dělat téměř nic. Tak jsem se rozhodla že budu fandit u Just Dance, kde jsme skončili 2.
  Odpoledne jsme si prakticky každý mohl dělat co chceme. Někdo se šel projít, někdo hrál vybíjenou, někdo basketball a také byla možnost jít fotit YouTuberský a RealGeekovský merch. A protože mě fotografování baví, neváhala jsem a šla jsem do toho. Nejhezčí fotografie mám na svém INSTAGRAMU.

  Večer byl program s YouTubery. A přišlo na řadu naše speciálně upravené tričko které mělo budit respekt. YouTubeři se měli převléknout do svého postapo kostýmu spolu s dalšími třemi pomocníky. A měli jsme za úkol, vymyslet příběh o tom jak se vlastně podařilo našemu YouTuberovi přežít apokalipsu, a také příběh k našemu tričku - proč má děsit a co symbolizuje. 

 Takže přišlo na řadu i maskování. Já osobně byla spokojena s výkony všech maskérů, Martina v těch soutěžích mezi YouTubery i když hned ta první nedopadla nejlíp, ne kvůli umístění ale spíš že se Martinovi udělalo nevolno a tak ho zaskočila Anička, ale nesmím zapomenout ani na tři vypravěče co se trička týkalo. 

Martin v postapo 

Naše speciálně upravené tričko

    Neděle 16.3. 
  Předposlední den si pro nás připravili vedoucí stanoviště které byla venku. Dostali jsme mapu s místy stanovišť. Stanoviště byli v podstatě různé šifry, které se luštili různým způsobem. A některé nebyli nejlehčí. Šifry byly vlastně kombinace různých písmenek, čísel, čárek a někde byly i tečky. A náš tým do nich počítal i s háčky. Takže nám jednou vyšlo ,,Počaší nič moč čo?" což se stalo další hláškou našeho týmu.
  Odpoledne bylo promítání táborových videí. Musím říct že jsme měli opravdu nejlepší video i když to tvrdí každý tým... ale s tímto videem jsem byla opravdu z těch všech co jsme kdy točila spokojená nejvíc. Video ale nikde veřejně zatím není.
  Večer proběhlo vyhlášení celo táborové soutěže a rozdání cen. Kterých letos nebylo málo. Plakáty, časopisy, trička a spoustu dalších. My jako Emojis jsme skončili 5. ale vůbec nám to nevadilo. I tak jsme získali dobré ceny. Ale hlavně nejlepší zážitky a nové přátelé!

Výsledný graf

   Pondělí 17.3. - odjezd domů, loučení....

  Poslední den tábora... poslední nástup. Všichni jsme se loučili a děkovali Martinovi za to že s námi trávil tolik času, jak skvěle sestříhal video... a také vedoucí Aničce že se o nás hezky starala a hrála s námi různé hry. Nesmělo chybět ani dlouhé obětí... nevím jak u ostatních ale. Tohle.... byl jeden z nejlepších GeekCampů na kterých jsem kdy byla. A bohužel... to vypadá že to byl i můj poslední Velikonoční... protože mi nuž bude příští rok touhle dobou 18. o to těžší loučení bylo, i když už teď vím že se s některými setkám i v létě či mimo tábor. Takže ještě jednou děkuju všem Emojis!
  Cesta domů se u mě neobešla bez slz.

 A to je pro tento článek vše. Mám rozepsané ještě články z koncertů které určitě také vyjdou. Děkuji všem za přečtení!

Writing Girl